Jak nezblbnout z návodů na úspěch?

Návody na úspěch hodně lidem víc ublíží, než pomůžou. Moje zkušenosti z posledních let říkají, že to tak bylo u příběhů, které šly nejen kolem lidí v mém okolí, ale i kolem mě samotného. Tak se vám to někdy stalo? Něco se v životě změnilo. Třeba vám odrostly děti. Rozešli jste se s partnerem. Přišli jste o práci nebo se nepovedlo něco v podnikání. Mně se v posledních letech tyhle věci stávaly. Tedy, kromě rozchodu s partnerem – pořád mám vedle sebe skvělou manželku. Bylo by víc sexy napsat, že jsem se se všemi těmi událostmi vypořádal s chladnou hlavou. No, ale tak to nebylo. Jsem člověk z masa a kostí. Žádný superman. Někdy to byly dny, někdy týdny, někdy i měsíce tápání. Rozhlížíte se kolem a hledáte inspiraci pro další cestu.

Ze všech stran na vás najednou vyskakují motivační hlášky a citáty.

Ony na vás ty odkazy vlastně vyskakovaly vždycky, jenom jste si jich předtím nevšímali. Tyhle odkazy přitahují hlavně pozornost lidí, kteří se necítí úplně v pohodě. Když lítáte na vlně úspěchu, tak po vás tyhle věci stékají, prostě si jich nevšímáte. Najednou ale všude narážíte na příběhy Gatesů, Jobsů a Fordů. Na internetu na vás vypadávají různé návody na úspěch. Návody na štěstí. Mají něco společného. Jsou to jedny z nejčtenějších témat.  Dozvíte se, že úspěšní vstávají brzy ráno a chodí běhat. Že úspěšní lidé si plánují svoje cíle a jdou si za nimi. Ovládají pozitivní mysl a mají silnou vnitřní motivaci. Úspěšní lidé prý pracují deset a více hodin denně. Jde vám z toho hlava kolem a tápete, co děláte špatně.  Začnou na vás vyskakovat odkazy na hodně kurzů, koučů a spousta rad, jak být úspěšný, šťastný, bohatý a bůhvíco ještě.

Co když je to jinak?

Byly časy, kdy jsem tyhle věci hltal. Jednu za druhou. Když jsem měl obchodní tým, říkal jsem svým lidem, že si musí plánovat svoje cíle. Měl jsem svůj vision board a po mých lidech jsem chtěl, aby i oni měli svůj vision board. Svojí nástěnku snů. Nojo, ale co když je to jinak? Dneska žiju bez vision boardu. A neschází mi. Co když někomu fakt nedělá dobře vstávat každý den v pět hodin ráno? Co když jsou někteří lidé v pohodě i bez úspěchu v podnikání. Nebo bez balíku peněz?  Co když to má každý jinak? Na férovku musím říct, že já patřím k lidem, kteří jsou nejspokojenější ve víru práce. Když se jim práce daří a je to okořeněné úspěchem. Nedělá mi dobře, když mám být několik dní na pláži. Nedělá mi dobře, když jedu na dovolenou bez notebooku. Taky mi ale nedělá dobře, když bych měl vstávat každý den v pět ráno. Ale úspěšní to tak prý dělají! A ještě k tomu chodí každé ráno běhat! Jenomže já jsem od přírody sova. Nejlíp se mi pracuje večer a není neobvyklé, že jdu spát dlouho po půlnoci. Někdy i ve dvě ráno. Když mám jít běhat, tak odpoledne nebo večer.

Mám kolegu, který to má jinak.

V deset večer začne zívat a padá do postele. Co když je to jinak? Co když je ten úspěch a spokojený život u každého o něčem jiném? Co když pro někoho není nutné běhat po žhavém uhlí, zatímco jeho kamarád ho přesvědčuje o tom, že se bez toho nedá žít? Co když je pro někoho plánování cílů a nástěnka snů nevyhnutelná součást jeho života, ale pro jeho bráchu je to něco jako alergen, který mu způsobuje vyrážku? Letos mi bude padesát. Před pár dny mi jeden můj známý řekl něco, co mě přimělo k sepsání těchto řádků. Co mi říkal? Na mém webu mám podtitul “Moderní prodejní techniky”. Ten můj známý mi řekl, že od pár lidí slyšel tohle: “Jak může někdo, kdo má šedivý vlasy mluvit o moderních prodejních technikách?” . A napadlo mě, že to budu muset přejmenovat. Místo “moderní” jim budu říkat “proti proudu”. V podnikání a obchodování platí totéž, co v tom úspěchu.

Mít svoje dlouhodobé vize?

Někoho to udělá šťastným, pomáhá mu to a někoho to ubíjí. Co když je to jinak? Co když fakt nemusíš prodávat ani jít za úspěchem stejným způsobem jako ostatní? Co když vůbec není nutné se s nikým srovnávat? Co když je všechno mnohem jednodušší, než se zdá? Žijeme ve světě plném informací. Nikdy kolem nás nebylo tolik informací jako dnes. A rozhodně není nutné věřit všemu, co kde slyšíme. Není nutné věřit ani tomu, co tady píše Fara. Svět je pestrý hlavně díky tomu, že každý z nás je jiný. A k úspěchu a ke štěstí nás nedovedou žádné univerzální pravdy a návody.

Jaký je váš názor na návody na úspěch? Napište ho sem a pojďte si o tom popovídat v diskuzi:

  • Miroslava Zudová

    Děkuji za tento článek.

  • Petr Skalický

    Žádný návod není stoprocentní, jsou to jen mantinely pro rozvoj vlastní mysli na cestách k úspěchúm. V životě, práci, podnikání a hlavně pro osobní spokojenost 🙂 Lidský mozek má na víc, než jen kopírovat jakékoliv návody.

  • Daniel Brož

    Trošku mě zamrzela jedna věc. Jestli jste si všimli, tento článek také všude kolem nabízí zaručený způsob, jak parádně nastartovat byznys na Amazonu… 🙂 Pavla sleduji skoro rok, mám načtené snad vše 🙂 ale mrzí mě, že ve svých článcích affiluje projekty, jako je třeba MEGABYZNYS. Myslím si, že je to škoda a že to nemá zapotřebí. Je dobré na tento projekt upozornit, ale asi v jiném článku…

    Když tedy odmyslím odkazy na Megabyznys, je to pěkný článek, určitě inspirativní a v mnohém pravdivý! Děkuji za něj.

  • Vitas

    V tomto pripade je mozna dobre si rict co je lepsi pane Faro. Kdyz vezmu jednovajecna dvojcata a jedno zblbne jak rikate z veci ktere jsou osvedcene a funguji lidem kteri vybudovali imperia a druhe se vyda vlastni cestou nebude mit sna vize a cile. Ktere dojde dal abude uspesnejsi a stastnejsi?? Zajimal by me Vas nazor, ale z clanku vyplyva ze to druhe a to si uplne nemyslim…

    • Petr Hodina

      Na mě to tak nepůsobí. Snad jen říká, že možná, že ano, ale možná, že ne. Všichni jsme jedineční a nemusí nám fungovat to, co funguje jiným. Ale může. V článku je to dost otevřené.

    • pavelfara

      Já už to psal v tom článku – podle mě to má každý jinak a měl by dělat to, jak to cítí.

  • Ivana Krupičková

    Souhlasím s Ivo Tomanem hrstka úspěšných něco napíše a dav je opisuje. Je třeba dívat se nejen na poutavý název, ale také na zdroj.

  • Tomáš Tumis Tůma

    Nerad se registruji na stranky jen pro precteni clanku nebo napsani sveho nazoru. Ted jsem ale chtel, protoze to co jste napsal, je clanek, ktery je jedinecny a fenomenalni.
    Sleduji Vas od doby Radost z prodeje s Peterem Urbancem a ted, kdyz poprve komentuji Vas clanek rikam, ze mate rozumne a odlisne clanky, ktere maji hlavu a patu.
    Ted k tomuto clanku. Jste prvni clovek, ktery (co jsem ja cetl a poznal), napsal neco podobne a je to skoro povznasejici, tohle cist.
    Naprosto s Vami souhlasim. Mnoho lidi se ridi principy a postupy nekoho jineho, ale pak o sobe hrde tvrdi, ze nejsou ovce a nejdou s davem, ikdyz prave to delaji, ikdyz na jine urovni.
    Neuvedomuji si, ze by to pro ne mohlo byt snazsi jinak a neprizpusobi si „postupy k uspechu“ podle sebe a pak jsou z toho akorat ve stresu, ze jim to nevychazi, zapominaji na to, nechce se jim do toho, protoze to nedelaji spontalne a tak jak jim to vyhovuje, protoze ten system jak byt bohacem, napsal clovek, co se bohacem stal.. tak to prece nemuzu menit. 🙂
    I ja byl takovy a z casti stale jsem, ale po precteni tohoto clanku, mi to vse doslo. Vzdy jedu „postupy k uspechu“ presne podle mustru, ale vzdy prijde chvile, kdy se mi do neceho z toho systemu nechce nebo bych to provedl jinak. Ale v tu chvili zacne hulakat sotek v hlave a rikat: „To nemuzes menit, pak to nebude fungovat. Musis ject podle navodu“ a to je ta chyba, proc to hodne lidi vzda nebo to maji tezsi nez by mohli mit.
    Proto jsem rad, ze jste napsal tenhle clanek. Podle me to kazdy vi, to co jste napsal. Ale nekdy je zapotreby to slyset nebo cist..nejlepe od cloveka, ktery se muze pochlubit vysledky.
    Dekuji. Myslim, ze nejsem sam, pro koho tento clanek s trochou selskeho rozumu pomohl vice nez 100 dokola se opakujicich systemu.

  • Tomas Ironicky Bucha

    Asi nastava cas, kedy navody na uspech prestavaju zarabat, pretoze na cloveka vyskakuju z kazdeho kuta internetu a soc. sieti. a su jak cez kopirak. Takze je treba na zufalcoch zarobit nejak inak. Napr. tym, ze ich posleme proti prudu 😉 Ale odhliadnuc od pozadia a hlavneho zaujmu tohto clanku je treba povedat, ze je to cista pravda. Citat si navody na uspech, citat si biografie superbohacov a svetovych vodcov, prip. nabozenskych ikon… Ale kazdy si z toho musi vyzobat len to, co ho zaujme a co prave jemu „chuti“. Ak bude kopirovat otrocky zarucene navody a kazdu chvilu sa nadchne pre nejaky novy a este zarucenejesi, dopadne ako pani uradnicka za prepazkou, ktora tento mesiac zacina dalsiu zarucenu dietu, po ktorej jej kamoska schudla… Ale mozno pre niekoho je aj jo-jo efekt sposobom ako si uspesne vyplnit a travit zivot 🙂

  • Luboš

    Je to tak. Každý to máme jinak. Někdo jako úspěch vnímá naditou peněženku a překypující konto, jiný stovky zaměstnanců, kterým dává živobytí, další povedený koncert, na kterém právě dohrál poslední tón.

    Mne inspiruje příroda. Ta je opravdu úspěšná. Zatím nad námi vyhrává. Inspirují mne lidé, kteří i v odlehlých a chudých oblastech dokáží žít s úsměvem na rtech a laskavost září z jejich očí. Jako úspěch mohu možná vnímám i to, že se v 60-ti vyšplhám na vrchol hory a kochám se mezi plachtícími orly prostorem pod sebou. Mým úspěchem je svoboda.

    Jiní (např. kamarádi z MLM) mi okamžitě odpoví: Svobodu máš jen tehdy, když jsi finančně zajištěný. Nesouhlasím a odvětím: Svoboda je v hlavě, ne ve stavu konta. UFF! To jsem si naběhl! Začnou na mne chrlit stovky nadrcených a po letech už vsáknutých pouček, motivací, principů a POSTOJŮ. Musím se smát. Žádná vlastní myšlenka. Jen kopie. Jsou sešněrovanými těmi svými pravidly tak, že nevnímají svět kolem sebe, nevšimnou si, že je jaro a vnímají jen Vánoce jako příležitost předvést své vyplkané „úspěchy“. A když si někam vyšlápneme, koukají pořád na hodinky a celou cestu jen řeší, co kde komu odprezentovat, kde, co a komu prodat, jak koho přitáhnout do systému … Říkám jim „vymyté mozky“. Mně k svačině stačí jablko nebo pár hrstí borůvek, malin či brusinek a pár loků svěží vody z bystřiny. Nemusím mít kaviár.
    Faktem ale je, že „dole“ po mně všude chtějí jakési peníze :). Pěkný den.

    • Luboš

      chybička se vloudila: Jako úspěch mohu možná vnímat i to, že …

  • Já patřím k těm, co se považují za originál a hlavně už nic nemusí. Utekla jsem z toho bláznivého světa, kdy člověk musí mít zkoušku a platit si za to, aby mohl klientovi udělat penzijko nebo mu mohl připravit úvěr. To fakt už nechci. Jsem ta, co vstává obvykle kolem 6.hodiny ranní, ale nemusím. Všichni vědí, že před 10.hodinou mám čas pro sebe, pro své nastartování, občas i proběhnutí se s hůlkama, zacvičení si, ranní meditaci nebo zadělání těsta na vánoční cukroví. Prostě to je můj čas. A přeji každému, ať si žije svůj život po svém!