Na Facebooku je to jako na pavlači

Facebook polopatě a srozumitelně

O obchodním využití sociálních sítí se toho dočtete na internetu hodně. Najdete spoustu užitečných návodů, ale vedle toho taky spoustu rad, které vám nebudou fungovat. Dovolím si to tvrdit díky mojí vlastní zkušenosti, protože sám jsem si prožíval doby, kdy jsem hledal návody na obchodní využití Facebooku. A musím říct, že hodně z nich zkrátka nefungovalo tak, jak jsem očekával. Většinou to není tím, že by ty návody byly špatné. Spíš to je tím, že moje očekávání bylo mnohem výš, než jsem pomocí těchto postupů docílil. Když jsem tutéž energii, potažmo peníze, věnoval do jiných způsobů propagace, přineslo to lepší výsledek. Není to ale tak, že bych Facebook zatracoval, pravidelně ho využívám k propagaci mých služeb. Dávám mu ale přesně tolik energie, kolik má pro moje obchodování smysl. Jestli patříte k těm, kteří chtějí Facebook začít využívat k propagaci svých služeb nebo zboží, mám pro vás pár tipů, které vám hlavně na začátku pomůžou.

Na Facebooku je to jako na pavlači.

Až se budete chystat udělat na Facebooku nějakou akci, pomůže vám tenhle příměr možná víc, než různé návody a doporučení. Komunikace na Facebooku je hodně podobná tomu, co se odehrává na pavlači žižkovského činžáku. Z tohoto příměru se dá srozumitelně odvodit co na Facebook postovat, jak často tam přispívat a třeba taky koho si dávat mezi přátele. Jak to na pavlači probíhá? Když se ráno vydáte do práce, otevřete dveře svého bytu a čeká vás cesta po pavlači. Je normální, že se cestou pustíte do řeči s každým koho potkáte? Asi ne. Když budete míjet místo, kde stará Blažková drbe se starou Kelišovou, tak se s nima určitě do řeči nepustíte. Taky jim asi nebudete říkat, kam se chystáte o víkendu na výlet. A už vůbec jim asi nebudete vyprávět o tom, jaký vás dneska čeká večírek s kolegy z práce. Popojdete kousek dál a potkáte souseda Karla. Máte s ním společného koníčka. Oba dva máte v garáži motorku a občas se potkáte i na srazech motorkářů. Karel vás pozdraví a už zdálky na vás volá, že o víkendu je ve vašem městě velká motorkářská akce a že se tam chystá. Bylo by asi divné, kdybyste Karla jen tak minuli a neztratili s ním slovo o vaší účasti na téhle akci. Po pavlači projdete obvykle jenom párkrát za den. Ráno do práce, odpoledne z práce, pak třeba když jdete večer s manželkou do kina. Bylo by divné, kdybyste se na pavlači procházeli dvacetkrát za den. Bylo by divné, kdybyste se na pavlači opřeli o zábradlí a každému, kdo jde kolem jste říkali, jaký je dneska krásný den a že se cítíte potěšeně. Bylo by asi divné, kdybyste si každému stěžovali, jak vás stará Blažkvoá štve a jaká je to drbna. Zkuste si před zveřejněním svého postu na Facebook představit, co by tomu řekli lidé na pavlači. Jak by asi reagovali? Co by si o vás mysleli? Jak by se o vás bavili se sousedy v době, kdy vy na pavlači nebudete?

Na Facebooku se neprodává.

Je to jeden z mýtů. Neplatí to totiž doslova. Faktem je, že na Facebooku jsou normální lidé, jaké potkáváme kdekoliv jinde. U nás má Facebook čtyři miliony uživatelů a s trochou nadsázky se dá říct, že po odečtení lidí, kteří ještě neumí číst a lidí, kteří už nemohou číst, jsou na Facebooku téměř všichni. Dalším faktem je ale to, že na Facebooku jsou lidé v určitém druhu rozpoložení a rozhodně nejsou připraveni nakupovat. Podobně jako na pavlači. Představte si, že jste na pavlači a na všechny kolemjdoucí pokřikujete, že prodáváte televize a zrovna teď máte jednu ve slevě. Druhý den byste tam pokřikovali, že máte nový typ televize s úhlopříčkou tři metry. A třetí den byste každému kolemjdoucímu nabízeli hi-fi soupravu s barevnou hudbou. Lidi by vás přestali brát vážně a začali by se vám vyhýbat. Tahle komunikace patří do výlohy vaší prodejny, kolem které chodí nejen vaši sousedé z pavlače, ale spousta jiných lidí. A takovou výlohou na Facebooku je vaše firemní stránka. Rozlišujte mezi tím, co říkáte na svém osobním profilu a na vaší firemní stránce. Druhou věcí je to, že na firemní stránce na Facebooku potřebujete udělat jedinou akci. Odvést zájemce o koupi televize z prostředí Facebooku do prostředí vašeho prodejního webu.

Na Facebooku si to můžete odpracovat nebo zaplatit.

Jestli chcete získat z Facebooku nové obchody a nové zákazníky, vedou k tomu dvě cesty. Tou první je, že budete pravidelně přidávat příspěvky, které lidi budou rádi a ochotně palcovat a sdílet. A k tomu občas přidáte příspěvky, které povedou na váš web. Druhou cestou je zaplatit si na facebooku reklamu, která bude rovnou odvádět lidi na váš web. Bude vás to sice stát peníze, ale zase ušetříte čas a ten můžete investovat do činností, které si zaplatit nemůžete.

Na Facebooku jsou tak trochu “jiní” lidé.

Je to taky jeden z mýtů. Na Facebooku jsou ti samí lidé, které potkáváme na ulici, v obchodech nebo v divadle. Je tam stejný mix lidí jako v živém světě. Potkáte tam tramvajáka, učitele i právníka. Potáte tam workoholika, dočasně nezaměstnaného i trvale nezaměstnatelného. Můžete se děsit z “divných řečí” divných lidí nebo svými příspěvky přitahovat pozornost lidí z vaší cílové skupiny. Nebýt na Facebooku je dobrá volba pro toho, kdo nemusí hledat nové zákazníky. Pokud v takovém stavu svou firmu nemáte, tak šup do toho, než vás předběhne konkurence.

Divní lidé? Sluníčkáři, hateři a trollové.

Některé příspěvky a lidi je zkrátka nutné přehlížet. Nevěnovat jim pozornost. Je to podobné, jako když jdete po ulici a neznámý kolemjdoucí vám začne říkat divné věci. Pustit se s ním do diskuze není úplně dobrá volba. Poslat oční kontakt o 180 stupňů jinam a kráčet dál je lepší řešení.

Jedním z těchto týpků na Facebooku jsou sluníčkáři. Nevím přesně jak je popsat, ale jejich příspěvky většinou říkají něco jako “Krásné sobotní ráno všem! Ahojky, jdu se projít ranní rosou! Moje kočička dneska krásně mňouká, bude pěkný den!”

Druhým týpkem jsou hateři a trollové. Když začnete být na Facebooku vidět, tak je jenom otázka času, kdy se do vás začnou pouštět “matějové”. Používám tohle označení pro lidi, kteří o vás nebudou psát hezké věci. Je to normální a patří to k tomu, že jste vidět. Některým lidem prostředí Facebooku přináší podobný pocit “chlapáctví” jako karosérie jejich auta. Co mám na mysli? Všimli jste si grimas a posunků, kterými vás častují někteří řidiči, když vám třeba na křižovatce zhasne motor a nemůžete se rozjet? Podle mě to jsou slabomyslní jedinci, kteří by si něco podobného v přímém kontaktu nedovolili, ale když je mezi nimi a vámi bariéra karosérie jejich auta, cítí se méně ohroženi. A podobně je to na Facebooku. Skvělá zpráva je, že těchto lidí je málo a můžete se proti nim bránit jednoduchou akcí, které se na Facebooku říká “Ban”. Zkrátka zmáčknete knoflík a tito lidé už nikdy na Facebooku neuvidí vás a na druhé straně je neuvidíte ani vy. Tyhle “matěje” můžeme rozdělit do dvou skupin. Tou první jsou hateři a tou druhou trollové. Jejich defenice je srozumitelně popsána ve wikipedii, odkud je tato citace:

“Troll je v internetovém slangu obvykle anonymní účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který zasílá záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní příspěvky k citlivým tématům, jejichž hlavním smyslem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi. Činnost trolla bývá v internetovém diskurzu nazývána trollingem či trollováním.
Cílem trolla je bavit se rozvracením diskuse. Pokud jej diskusní komunita bude ignorovat, přestane jej jeho činnost bavit. V angličtině pro vyjádření tohoto postoje existuje několik ustálených rčení a zkratek, například:
DNFTT. – Do not feed the trolls. – v češtině nekrmte trolly, smyslem je nedělejte to, co troll chce (tj. reakce, které troll očekával).
YHBT. YHL. HAND. – You have been trolled. You have lost. Have a nice day. – Doslova Byl jste potrollen. Prohrál jste. Pěkný den. Používá se jako odpověď na příspěvek diskutéra, který se nechal trollem vyprovokovat k reakci.

Hateři se odlišují od trollů, kteří se snaží upoutat pozornost tím, že píší provokativní poznámky. Obětí těchto akcí může být každý, ale hlavním cílem jsou celebrity a osoby s veřejným životem. Takové komentáře mohou být považovány za akt kyberšikany a on-line obtěžování (viz počítačová kriminalita), protože mohou být agresivní nebo urážlivé.
I přesto, že oba dva mohou mít tendenci psát agresivní komentáře, troll nemá ve skutečnosti žádný názor na věc, ale jen komentuje za účelem vynutit si pozornost, vyvolat polemiku nebo vytvořit emocionální reakci uživatele.
Hater má vyhraněný názor proti čemukoliv, který veřejně vyjadřuje svými negativními komentáři bez ohledu na uživatele, proti kterému útočí.
Anonymita je považována za hlavní faktor v příčině akcí nenávisti, protože umožňuje haterovi vyhnout se fyzické konfrontaci s obětí, což znamená, že nepotřebuje tolik odvahy.”

Mluvte na Facebooku stejně, jako v živém světě

Tolik tedy citace z wikipedie. Když mi někdo občas vysvětluje, proč nechce být na Facebooku, je tohle jeden z důvodů. Já k tomu dodávám jenom jediné: Jestli je to důvod i váš, hoďte ho za hlavu. Na Facebooku jsou normální lidé v drtivé převaze. Stejně jako v živém světě. Využijte Facebook k tomu, abyste přitahovali pozornost lidí z vaší cílové skupiny a říkejte jim ty samé věci, jaké jsou od vás zvyklí slýchat vaši zákazníci. No a když si nebudete jistí tím, co chcete postovat, zkuste si vybavit situaci na pavlači. Co by tomu vašemu postu řekli lidé na “vaší” pavlači?